Oranžové víno je bílé víno vyrobené postupem, který známe z červeného: mošt kvasí společně se slupkami hroznů. Odborně se mu proto říká také macerované bílé víno nebo víno „skin contact“.
Jak oranžové víno vzniká?
U běžného bílého vína se hrozny po sklizni rychle lisují a kvasí jen čistá šťáva. U oranžového vína zůstávají slupky, a někdy i semínka a třapiny, v kontaktu s moštem několik dní, týdnů, ale i mnoho měsíců. Ze slupek se přitom vyluhují barviva, aromatické látky a třísloviny.
Víno kvasí v nerezu, dřevěných kádích nebo v hliněných nádobách. Nejznámější z nich je gruzínské kvevri, velká amfora zakopaná do země, ve které víno zraje v téměř stálé teplotě. Pokud vás zajímá, jak taková vína chutnají, vyzkoušejte vína zrající v kvevri.
Oranžová barva nepochází z pomerančů ani z přísad. Dávají ji jen slupky bílých hroznů.
Jak oranžové víno chutná?
Oranžové víno stojí někde mezi bílým a červeným. Má vůni bílého vína, ale strukturu a tříslovinu spíš červeného. Typické jsou tóny sušeného ovoce, meruňky, pomerančové kůry, čaje, medu, ořechů nebo bylin. Kratší macerace dává svěží a lehká vína, dlouhá macerace plná, suchá a zemitá.
Při jaké teplotě oranžové víno servírovat?
Oranžové víno se většinou nepodává ledové. Při příliš nízké teplotě vynikne tříslovina a chuť se uzavře. Obvykle se doporučuje kolem 12–15 °C, tedy víc než u bílého a méně než u červeného. Tmavší a tříslovitější vína snesou i vyšší teplotu a delší dekantaci. Hodí se k nim sklenice se širší baňkou, třeba sklenice na burgundské víno.
Nejčastější omyly
„Je to víno z pomerančů.“
Není. Vyrábí se jen z hroznů a oranžové je díky slupkám.
„Oranžové víno je totéž co naturální víno.“
Často se to překrývá, protože mnoho výrobců oranžových vín pracuje bez přísad a s minimem zásahů. Nemusí to tak ale být vždy. Oranžové víno popisuje způsob výroby, naturální víno přístup k vinaření.
„Je to jen módní výstřelek.“
Název je nový, způsob výroby ale patří k nejstarším vůbec. Více najdete v článku o historii a regionech.