Historie a regiony

Kvašení bílých hroznů se slupkami je starší než většina vinařských tradic, které dnes známe. Moderní jméno ale dostalo teprve na začátku tohoto století.

Gruzie: kolébka vína

Archeologické nálezy z Gruzie dokládají výrobu vína zhruba před osmi tisíci lety. Víno se tu tradičně dělá v kvevri, hliněných nádobách zakopaných do země, a bílé hrozny v nich kvasí i se slupkami. Tento způsob výroby je od roku 2013 zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Mezi typické gruzínské odrůdy patří rkaciteli, mcvane nebo kisi. Pokud chcete poznat tradiční styl, hledejte na etiketě slovo kvevri. Dobrý přehled nabízí výběr gruzínských vín.

Friulsko a Slovinsko: moderní návrat

Na pomezí Itálie a Slovinska, v oblastech Collio a Brda, začali na přelomu tisíciletí někteří vinaři znovu macerovat bílá vína. Nejznámější je Josko Gravner, který se inspiroval právě v Gruzii a začal používat kvevri. Spolu s dalšími vinaři z okolí Oslavie, jako byl Stanko Radikon, ukázal, že oranžové víno může patřit mezi velká vína světa. Jejich vína představujeme v článku Ikonická oranžová vína světa.

Hlavní odrůdou regionu je ribolla gialla, slovinsky rebula. Ve Friulsku má navíc dlouhou tradici i „ramato“, tedy měděně zbarvené pinot grigio s krátkou macerací. Obojí hledejte hlavně ve specializovaných vinotékách s přírodními víny.

Termín „orange wine“ zavedl britský dovozce vína David A. Harvey v roce 2004.

Morava a Česko

V Česku se oranžová vína prosazují hlavně díky menším vinařstvím, často z okruhu přírodních vín. Macerace se tu dobře daří aromatickým odrůdám, jako je tramín, pálava nebo sauvignon, ale i ryzlinku či veltlínu. Výsledky bývají ovocnější a svěžejší než u gruzínských vín. Kdo za nimi stojí, popisujeme v článku Moravská oranžová vína. Pro začátek doporučujeme moravská oranžová vína.

Odrůdy v přehledu