Které oranžové víno je nejoblíbenější na světě? Poctivá odpověď zní: to nikdo neví. Prodeje jednotlivých oranžových vín se nikde souhrnně nesledují a dostupné „statistiky trhu“ si navzájem odporují i v řádech. Existuje ale skupina vín a vinařů, které kritici, dovozci a sommeliéři zmiňují znovu a znovu jako měřítko celého stylu. Ty vám tu představíme.
Gravner Ribolla (Oslavia, Itálie)
Joško Gravner z vesnice Oslavia na italsko-slovinské hranici je považován za otce moderních oranžových vín. V osmdesátých letech dělal bílá vína v mezinárodním stylu, pak ale hledal cestu k tomu, jak z místní odrůdy ribolla gialla dostat to nejlepší. V roce 2000 odcestoval do Gruzie a od ročníku 2001 začal kvasit víno v gruzínských kvevri zakopaných ve sklepě.
Jeho Ribolla leží na slupkách v kvevri několik měsíců a pak léta zraje ve velkých dubových sudech. Sám Gravner svá vína raději nazývá jantarová než oranžová. Patří k nejdražším a nejhledanějším vínům tohoto stylu. Pokud je chcete ochutnat, hledejte vína Gravner u specializovaných vinoték.
Radikon Ribolla a Oslavje (Oslavia, Itálie)
Gravnerův soused Stanko Radikon patřil k druhému velkému průkopníkovi. Na rozdíl od Gravnera nekvasil v amforách, ale v dřevěných kádích, a proslul hlavně odporem k přidávání síry do vína. Zemřel v září 2016 a vinařství dnes vede jeho syn Saša. Kromě Ribolly je známé i cuvée Oslavje. Vína Radikon bývají o něco dostupnější než Gravnerova.
Několik z nejznámějších světových výrobců oranžových vín má vinařství do tří kilometrů od sebe, v italské vesnici Oslavia.
Oslavia: vesnice oranžových vín
Kromě Gravnera a Radikona tu sídlí i další uznávaní výrobci macerované Ribolly, například Primosic, Fiegl, La Castellada nebo Dario Prinčič. Část z nich spolupracuje ve sdružení, které definuje místní styl. Zajímavé je, že tradice macerace v Oslavii není nijak dávná: většina „legendárních“ vinařů začala s macerací až zhruba v posledních dvaceti až třiceti letech. Po stejné cestě se vydali i vinaři ve slovinských Brdech na druhé straně hranice, například Aleks Klinec, Edi Simčič nebo Aleš Kristančič z vinařství Movia. Jejich vína hledejte hlavně ve specializovaných vinotékách s přírodními víny.
Vodopivec Vitovska (Carso, Itálie)
Paolo Vodopivec hospodaří na vápencové náhorní plošině Carso mezi Slovinskem a Jaderským mořem a pracuje výhradně s místní odrůdou vitovska. Inspiroval se Gravnerem a také on kvasí v zakopaných gruzínských amforách, kde víno zůstává se slupkami zhruba šest měsíců. Jeho vína jsou ale nečekaně světlá a jemná. Sám je za oranžová nepovažuje, maceraci používá proto, aby víno co nejlépe vyjádřilo vápencovou půdu.
Foradori Fontanasanta Nosiola (Trentino, Itálie)
Vinařství Foradori z Trentina dělá z místní odrůdy nosiola víno, které kvasí a zraje osm měsíců na slupkách ve španělských hliněných amforách zvaných tinajas. Podle vinařství se nosiola v minulosti zpracovávala se slupkami běžně, takže jde spíš o návrat ke starému stylu. Ročně vzniká zhruba deset tisíc lahví.
Iago’s Wine Chinuri (Kartli, Gruzie)
Iago Bitarishvili patří k nejuznávanějším nezávislým vinařům Gruzie a k hlavním postavám návratu tradičního gruzínského vína. Na malé vinici v údolí Mukhrani dělá z odrůdy chinuri víno, které zůstává šest měsíců se slupkami v kvevri. Vyrábí jen několik tisíc lahví ročně, jeho vliv na novou generaci gruzínských vinařů je ale velký.
Pheasant’s Tears (Kachetie, Gruzie)
Projekt Pheasant’s Tears založili v roce 2007 americký malíř John Wurdeman a gruzínský vinař Gela Patalishvili, aby oživili tradiční gruzínské vinaření. Sídlí v kachetském Sighnaghi a jejich jantarová vína z odrůd rkaciteli, mcvane nebo kisi patří k nejdostupnějším vstupním branám do světa vín z kvevri.
Ke gruzínským jménům, která pomohla dostat tradiční vína do světa, patří také Okro’s Wines ze Sighnaghi, Ramaz Nikoladze z Imereti nebo Archil Guniava. Na český trh se dostávají v různé míře, pro začátek doporučujeme výběr gruzínských vín z kvevri.
A co Morava?
Do širšího evropského kontextu patří i moravská Dobrá Vinice, která se Gravnerem inspirovala a v roce 2012 dovezla první kvevri do Česka. Více v článku Moravská oranžová vína.
Přehled
| Víno | Region | Odrůda | Nádoba |
|---|---|---|---|
| Gravner Ribolla | Oslavia, Itálie | ribolla gialla | kvevri, pak dub |
| Radikon Ribolla | Oslavia, Itálie | ribolla gialla | dřevo |
| Vodopivec Vitovska | Carso, Itálie | vitovska | gruzínské amfory, pak dub |
| Foradori Fontanasanta | Trentino, Itálie | nosiola | španělské tinajas |
| Iago’s Wine Chinuri | Kartli, Gruzie | chinuri | kvevri |
| Pheasant’s Tears | Kachetie, Gruzie | rkaciteli, mcvane, kisi | kvevri |
Jak tato vína sehnat?
Většina těchto vín vzniká v malých množstvích a v Česku je najdete hlavně ve specializovaných vinotékách s přírodními víny. Konkrétní ročníky se rychle vyprodávají a ceny se výrazně liší: zatímco gruzínská vína bývají cenově dostupná, láhev Gravnera patří k dražším zážitkům. Dostupnost a ceny v Česku jsme podrobně neověřovali, proto doporučujeme porovnat nabídku více obchodů.
Zdroje
- WSET: What is orange wine?
- Wine Spectator: Orange Crush (Radikon)
- Please the Palate: Joško Gravner
- International Wine Challenge: Five lessons from Oslavia
- Rosenthal Wine Merchant: Vodopivec
- Foradori: Fontanasanta Nosiola
- Decanter: Discovering wines from Georgia
- VinePair: Best wines from Georgia
- Les Caves de Pyrene: Georgian producers
Výběr je redakční a vychází z opakovaných zmínek v odborných zdrojích, ne z prodejních dat. Informace jsme ověřovali v listopadu 2026.